Splněný sen 6. díl - Koncert
17. 6. 2012
Druhý den se nic zvláštního nedělo. Jenom mě EunSoo protáhla všema možnýma obchodama kvůli oblečení na koncert. "EunSoo." zastavila jsem ji. "To ti to včerejší nakupování nestačilo? S takovou nebudeme mít peníze." ušklíbla jsem se. Ona mě beze slova táhla dál.
Den D nastal za 3 dny. "Dělej! Já se taky potřebuju upravit!" vyjekla EunSoo a kopla do dveří od koupelny. Já se ji snažila co nejvíc ignorovat. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné, takže nejvíc vyzněly ty fialové konečky na mých černých vlasech a na sobě jsem měla riflové mini kraťásky (jak jinak), bílé tilko a přes něj černou vestičku. A na nohách samozřejmě tenisky. V poslední chvilce jsem si ještě stačila našroubovat dva pierci pod spodní ret (stříbrné tečky). Vyšla jsem z koupelny a EunSoo spadla brada až na zem. "Nevypadá to blbě?" znejistila jsem. "Ne. Jsi blázen? Vypadáš skvěle." usmála se EunSoo, odstrčila mě a zalezla do koupelny. "Ale dělej! Za chvilu by jsme už měly jít." zavolala jsem na ni. Byla jsem hodně nervózní. .... Už bylo sedm večer a EunSoo už vylezla. "Dělej! Za hodinu a půl se začíná." (Jestli vás zajímá co měla EunSoo na sobě tak černou krepatou sukni, šedé tilko a tlustý černý pásek) Rychle jsme přes sebe hodily bundy a rychle před barák kde už jsme si stoply taxík a za chvilku jsme byly na místě. "Ehm...Máme jít do zákulisí tak kam jdeš?" přitáhla si mě EunSoo a táhla mě ke vchodu do zákulisí. Prošly jsme přes ochranku a už jsme mohly jenom žasnout. Ke mě se přiřítil Sungmin a vlepil mi pusu na tvář. Já zase zrudla a Minnie se na mě jenom usmál. "Jsem rád že jste dorazily." uculil se a utíkal zas pryč. K nám se přiřítila nějaká žena. "Ahoj holky. Sungmin říkal že přijdete." usmála se na nás. My na ni jen čučely jak telata. "Ehm..pardón. Jsem Yun Hae. Manželka manažera Super Junior." usmála se na nás. "Aha. Já jsem JiKyo a tohle je EunSoo." usmála jsem se. "Těší nás." dodala EunSoo. "No, já se vám teď nemůžu věnovat, ale řeknu někomu ať vám dá nějaké občerstvení." mrkla na nás očkem a utekla někam pryč. EunSoo taky někam šla. "Počkej! Kam to jako jdeš?" vyjekla jsem na ni, ale ona mě silně ignorovala a šla si kam se jí zachtělo. *To zas bude malér. A pak kdo je z nás starší.* povzdechla jsem si. Přišel ke mě nějaký muž a vrazil mi do ruky kelímek s pitím. Já s úsměvem poděkovala a šla jsem si sednou do křesla, které stálo poblíž. Za chvilku přišel Chul a sedl si vedle mě. "Ahoj." usmál se na mě. "Ahoj." já mu úsměv opětovala. "Sungmin říkal, že tě pozval." řekl. "A řekni komu to neřekl." usmála jsem se. Já se co nejvíc snažila se na něj nekoukat, zatím co on na mě koukal pořád. "Ukaž co ti dali na pití...Doufám že né tu břečku z automatu." nakoukl do kelímku. "Uch...Né, je to nějaká minerálka nebo tak něco." řekla jsem a zahleděla jsem se do kelímku. "Není ti horko v té bundě?" podíval se Heechul na mě a já to nevydržela a tak jsem se na něj podívala. On už zatáhl za zip a komplet mi ho rozepl. "Ehm..." zakoktala jsem. Byla jsem rudá jak zralý rajče a on si toho očividně všimnul a pořád se smál. Kolem nás prošel Eunhyuk a nedalo mu to a šel si sednout vedle mě z druhé strany. "Ahoj. Ty jsi JiKyo nebo EunSoo?" podíval se na mě tázavě. "JiKyo. Mě poznáš podle modrých očí." usmála jsem se na něj. "A kde vlastně je ta EunSoo." zeptal se Eunhyuk. "Nevím. Ztratila se někde v davu." pokrčila jsem rameny. Heechul se zasmál. "Nesměj se. Zase budu mít problém." probodla jsem ho pohledem. Chul hned přestal. "No musím se jít ještě doupravit." dodal Hyuk a odešel do maskérny. "A ty se nepotřebuješ doupravit?" koukla jsem na Chula. On se prohlédl a zavrtěl hlavou. "Ehm..musím na záchod." ušklíbla jsem se a vydala jsem se směrem k nim. Cestou jsem omylem vrazila do Kyuhyuna a pití jsem rozlila na zem. "Promiň." podívala jsem se na Kyuhyuna. "No když to ani jednoho nepolilo tak se nic nestalo." usmál se a a zvedl kelímek který mi při nárazu vypadl. "Dík." uculila jsem se a běžela jsem na záchod. *Kurva. To se může stát jenom mě.* Zalezla jsem si do kabinky, dala prkýnko dolů a sedla jsem si na něj. "Krucinál." zanadávala jsem když jsem si všimla kapek na triku. Do dveří od kabinky někdo bouch pěstí. "Děje se něco?" zeptal se dotyčný. "Ne! Nic se neděje." zalhala jsem. *Super. Další trapas. Teď si budou myslet, že trpým samomluvou.* Vstala jsem, nasimulovala spláchnutí a vylezla z kabinky. "Ou Siwon." lekla jsem se. "Fakt se ti nic nestalo?" zeptal se ještě jednou. "Ne." zopakovala jsem svoji odpověď a doufala jsem že se mě na to nezeptá ještě jednou. Umyla jsem si ruce a společně se Siwonem jsem vylezla z místnosti. V dálce jsem uviděla EunSoo jak se omotává kolem Donghaeho. Něco jsem si plácla pro sebe, ale radši česky a letěla jsem za EunSoo. "Co děláš??" vyjekla jsem na ni česky. "Se divím, že si češtinu nezapoměla." podívala se na mě. "Co si myslíš, že přijdeš a už budeš s někým z nich chodit?" ušklíbla jsem se na ni. "Hele nedělej mi tady ostudu." řekla jsem poslední větu a šla jsem zpátky ke křeslům. "A teď už se něco děje." přišel ke mě Siwon. *Já z něj snad dostanu infarkt.* "Siwone. Nic se neděje." ujistila jsem ho a ještě jsem pro jistotu dodala úsměv. "Ok." opětoval mi úsměv a odešel. "Bezva. Našel jsem tě." objal mě ze zadu Minnie. "Ehm.." lekla jsem se. "Půjdeš na pódium." usmál se Minnie. "Cože?!!" vyjekla jsem. "No chceme aby si s náma zazpívala nějaká fanynka. A nač vybírat když máme po ruce tebe?" přitiskl si mě k sobě Sungmin ještě víc. "A kdo řekl že tam mám jít?" zeptala jsem se ho. "Leeteuk." odpověděl. Já se Sungminovi vysmejkla a valila jsem za Leeteukem. "Ahoj Leeteuku. Tady došlo k nějakému nedorozumění." zaťukala jsem Leeteukovi na rameno hned jak jsem ho našla. "Ehm..co se stalo?" otočil se na mě. "Stalo se to, že já teď s odvahou nulovou mám jít na pódium a vy mi to řeknete až těsně před tím." probodla jsem ho pohledem. "Á tohle. Ty nejsi ráda?" usmál se Teuki. "No jasně že jsem, ale já jsem stydlivej typ co mívá děsný trémy." ušklíbla jsem se na něj. "Aj. Neboj. Přece tam budeme s tebou." usmál se Leeteuk, vzal mě za ruku a už mě táhl na pódium. Ještě štěstí že jejich písničky umím. Po pár písničkách nervozita zmizela a já si to začala plně užívat. EunSoo mě určitě zabije, protože ta musí žárlit že to ani možný není. Taky jsem na pódiu schytala pár pus od všech členů SuJu. No prostě ráj. O poslední přestávce ke mě přišla Yun. "Mám pro tebe skvělou zprávu. Můžeš pár dní bydlet se Super Junior. Budeš s nimi sdílet zážitky a všude s nimi budeš jezdit." usmála se na mě. "A čím jsem si to zasloužila?" vyvalila jsem na ni oči. "Heh...Kluci se mi svěřili jaká jsi úžasná a že by tě chtěli víc poznat. Ale má to jeden háček. Můžeš tam jít jen ty, bez sestry." dodala. Já nebyla schopná slova. "To beru." usmála jsem se na ni a ona odešla. Po koncertě mě a EunSoo odvezla Yun. Pomohla mi s balením a že další den hned ráno ať jsem nachystaná, že pro mě přijede. EunSoo kvůli tomu se mnou nemluvila, protože hrozně žárlí, že všechno zažiju já a ne ona. Spát jsem šla hned jak jsem si dobalila. Je mi jasný že budu spát i zítra přes den, protože když koncert skočnil tak pozdě jak skončil a Yun pro mě přijede brzo ráno, tak to bude mazec.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář