Splněný sen 10. díl - EunSoo a omyl
Když mě Yun vyhodila před barákem tak jsem ji poděkovala a ona odjela zpátky za klukama do studia. Vlezla jsem do baráku, vyjela výtahem k bytu a tam už čekala ségra. Nervózně přešlapovala z nohy na nohu. "Konečně jsi tady." vyjekla. Já si ji přeměřila pohledem pěkně od hlavy až k patě a pustila jsem ji dovnitř do bytu. "Sedni si." poukázala jsem na gauč. "Nedáš si něco? Pití nebo nemáš hlad?" zeptala jsem se, abych nevypadala nezdvořile. Ona jen zavrtěla hlavou a šla si sednout na gauč. Já jsem docela měla žízeň, takže jsem si vzala pití i pro případ že by to semnou mělo seknout. Posadila jsem se do křesla a podívala jsem se na ni. „Tak co se děje?“ zeptala jsem se jí. „No víš..možná jsem blázen, ale mám pocit, že mě někdo sleduje.“ řekla pochmurně. Já se na ni s posměchem podívala. „Jo tak to seš asi blázen.“ zasmála jsem se. Ona mě probodla vyčítavým pohledem a mě došlo, že to asi nebude sranda. „No a kdy to začalo?“ zvážněla jsem. „Dneska ráno jsem byla s jedním klukem v parku, a když odcházel pryč, tak jsem se zvedla a šla jsem se projít a celou cestu až k tobě jsem měla pocit, že za mnou někdo jde a sleduje mě.“ vyprávěla EunSoo. V každým jejím slově šel slyšet strach. Popovídaly jsme si o tom a rozebraly jsme to a to nám zabralo celý odpoledne. Dohodly jsme se, že se doma bude zamykat a nebude se zbytečně loudal po Soulu. Odešla kolem šesté hodiny večer. Po dnešku jsem měla velkou chuť si napustit vanu a válet se v ní dokud se nerozpustím. Ale to se mi splnit nemohlo, protože kluci jak na potvoru měli jenom sprchu. *Není vana, tak se využije sprcháč.* uculila jsem se pro sebe. Do koupelny jsem si nachystala ručník a oblečení na doma. Takže pohodlný tepláky a volný triko. Zalezla jsem do sprchy a pustila jsem na sebe chtě nechtě ledovou vodu, abych se probudila a konečně si uvědomila, co se dneska všechno stalo. Při prvních kapkách ledových kapek jsem vyjekla a už jsem hmatala po kohoutku a rychle jsem ho přetočila na druhou stranu. Když jsem na sobě ucítila příjemně teplou vodu usmála jsem se. Začala jsem se mydlit pořádnou náloží pěny. Pomalu jsem ze sebe spláchla tu nálož pěny a vylezla jsem ven. Bosýma nohama jsem stála na ledových kachličkách a z těla mi kapaly kapky vody. „Jsem domáá!!“ zaječel někdo ode dveří. „Chule? Jsi to ty?“ zavolala jsem. „Jojó.“ odpověděl mi. „Kde seš?“ zeptal se Chul a já slyšela bouchnutí dveří od kuchyně. „V koupelně. Ale nelez sem! Sprchuju se!“ vyjekla jsem, když jsem si uvědomila, že tam určitě půjde. „Copak jsem úchyl, abych ti tam lezl, když seš nahá?“ zasmál se Heechul, ale úsměv mu hned slezl, když jsem mu řekla, že je úchyl. Slyšela jsem hlasitý odfrknutí. Rychle jsem se usušila a oblíkla a valila jsem za Chulem. Jako naschvál jsem zakopla o svou vlastní nohu a letěla jsem ksichtem přímo na zem. Ale nedoletěla jsem, protože mě Heechul chytl. Vytáhl mě za ruky, abych si normálně stoupla a zadíval se mi přímo do očí. Já se tomu pokoušela vyhnout, ale oči si dělaly, co chtěly a taky jsem se Chulovi zakoukala do očí. Do těch sladkých tmavých očí. Když jsem zpozorovala, že se ke mně naklání, rychle jsem se mu vysmejkla. „Co jé?“ podíval se na mě nechápavě. „Teď mám jiný starosti.“ cekla jsem pohotově a rukou jsem mu naznačila, že už mu na další otázky odpovídat nemíním. „Kde jsou vůbec ostatní?“ změnila jsem téma a sedla jsem si na gauč. „Jo, ti ještě zůstali ve studiu a něco řeší.“ pousmál se Heechul a zalezl do koupelny. Já se upřeně zadívala na černou obrazovku televize, ale mojí pozornost hnedka získal zase Heechul když vylezl v koupelny a v ruce držel mojí podprsenku. Já jsem cítila jak jsem zrudla. „Ty na sobě nemáš podprsenku?“ zeptal se mě s vyvalenýma očima. „Mám!! Ale jinou!“ vyjekla jsem a vyrvala jsem mu tu podprdu z ruky a letěla jsem ji dát do svýho pokoje. „Co ty máš na to co hrabat!“ zaječela jsem na něj z pokoje a pořád jsem byla rudá jako rajče nachystaný ke sklizni. „Ale rudá seš pěkně.“ vytlemil se Chul když jsem se vrátila zpátky do obyváku. Ruce jsem měla založený v bok a měla jsem zlost. „Myslíš že já ti chodím do pokoje a beru ti tvoje trenýrky?!“ zařvala jsem znovu a moje rudost se zvýšila. Heechul se zarazil. „Samozřejmě že to nedělám, protože nejsem jak ty, kterej musí hrabat na všechno co vidí.“ dodala jsem, protože nechcu aby si myslel že to dělám. Naši fakt super hádku přerušil klíč šmejdící v zámku. *Konečně jsou tady. Aspoň mě vysvobodili ze spáru mistra Chula.* oddychla jsem si v duchu a moje rudost pomalu klesala. Heechulovi se na tváři rýsoval výtlem. „Prase!“ procedila jsem mezi zuby. „Jsme domá!!“ zařval Leeteuk, aby ho bylo dost slyšet. Pak už to probíhalo běžně: jídlo a kecaní až do noci. Před půlnocí jsem šla spát a byla jsem utahaná jako kotě, takže mě musel Kyu pomoct jinak bych usnula uprostřed cesty.